Kvalita ovzduší určuje, jak astmatici zvládnou den

0
116
Profile of a beautiful child having respiratory problems and using an asthma inhaler against a purple background

„Průduškové astma patří mezi nemoci, které právem nazýváme civilizačními a celosvětově postihuje více než 300 milionů lidí. I když je astma staré jako lidstvo samo, v průběhu 20. století, zejména v jeho druhé polovině, jsme zaznamenali enormní nárůst jejího výskytu. Z onemocnění, které postihovalo kolem 0,5 procenta populace, se stala hrozba postihující v některých končinách světa až 25 procent populace,“ uvedl docent Ivan Solovič, prezident Slovenské pneumologické a ftizeologické společnosti (SLS) a primář I. oddělení pneumoftizeologie v Národním ústavu tuberkulózy , plicních chorob a hrudní chirurgie ve Vyšných Hágoch.

Kvalita ovzduší určuje, jak astmatici zvládnou den.
\“Výskyt mezi jednotlivými zeměmi je velmi rozdílný, a navzdory významným pokrokem v odhalování příčin (genetické pozadí a vlivy prostředí, způsob života), zatím nedokážeme uspokojivě vysvětlit rozptyl prevalence od 1 do 25 procent populace,\“ dodal docent Solovič.

Slovensko patří spolu s Polskem, Českem a Maďarskem k zemím s nejvíce znečištěným ovzduším v Evropské unii. Dlouhodobě překračujeme především limity znečištění prachovými částicemi. Lidé s astmatem, alergií a chronickou obstrukční plicní nemocí jsou první, kteří takové změny pocítí.

„Kvalita ovzduší určuje, jak astmatici a alergici zvládnou den. Měření přitom ukazují, že ani jedno ze slovenských měst nedosahuje potřebnou kvalitu ovzduší. Města, která mají nejméně znečištěný vzduch – Bratislava, Malacky Senica – překračují přijatelnou normu Světové zdravotnické organizace (WHO) dvoj- až trojnásobně. Většina slovenských měst překračovala limit troj- až pětinásobně,” upozorňuje Andrej Vilim ze Slovenské asociace alergologických a astmatických pacientů.

Špatná kvalita ovzduší vystavuje většímu riziku zejména děti. „Děti jsou menší, takže dýchají níže, nemají ještě vyvinutý dýchací a imunitní systém a hlavně mají užší dýchací cesty,” upozorňuje Ondřej Mikeš, český odborník na kvalitu ovzduší z Masarykovy univerzity v Brně. Průduškové astma představuje nejčastější chronické onemocnění dýchacího systému u dětí, přičemž její vliv na další život člověka může být dramatický.

„Zatímco v dětském věku je většina astmatu alergická, u dospělých narůstá výskyt i jiných forem astmatu, a to včetně nealergického, které je často obtížně léčitelné,“ uvádí profesor Miloš Jeseňák, prezident Slovenské společnosti alergologie a klinické imunologie (SSAKI).

Znečištění ovzduší zásadním způsobem přispívá nejen ke zhoršení stávajícího astmatu, ale je jedním z klíčových faktorů při zvyšování rizika vzniku astmatu. „Zaměření se na zlepšení znečištění ovzduší představuje významnou součást komplexního pohledu na léčbu a prevenci astmatu, ale i alergií obecně“, dodává profesor Jeseňák.

Ve městech, ve kterých žijí tři ze čtyř Evropanů, je hlavním zdrojem znečištění ovzduší silniční doprava. Auta vypouštějí znečišťující látky právě v naší dýchací zóně. Děti bývají vystaveny znečištěnému ovzduší pravidelně cestou do a ze školy a bohužel i před školou či školkou, kde se emise z aut koncentrují ve větší míře zejména v době ranní špičky v důsledku fenoménu „máma taxi“. Může se jednat o zvýšené koncentrace oxidů dusíku, prachových částic a benzenu. Kvalitu ovzduší sledují pravidelně monitorovací stanice Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ).

Just like that…

„Když jdeme ven, automaticky kontrolujeme, jaké bude počasí. Stejnou rutinu bychom si měli osvojit také pro kontrolu kvality ovzduší. Vystavení se znečištěnému ovzduší během pobytu venku může představovat riziko pro lidské zdraví, zejména v případě citlivých skupin obyvatelstva, kam řadíme malé děti, těhotné ženy, seniory a také chronicky nemocné pacienty včetně astmatiků. O aktuálním stavu ovzduší se můžete pravidelně dozvědět na webové stránce Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) v rámci Zpravodajství o kvalitě ovzduší nebo přes naši webovou aplikaci dnesdycham.sk,“ doplnila Veronika Basta z Referátu koordinace projektu LIFE IP – Zlepšení kvality. ) na ministerstvu životního prostředí.